HISTORIE
Historie Chodovské tvrze sahá až hluboko do středověku. Tvrz vyrostla v osadě Chodov zřejmě již v druhé polovině 13. století. Nasvědčují tomu zlomky keramiky nalezené v prostoru areálu tvrze. Objekt na téměř kruhovém půdorysu vymezila obvodová hradba o průměru asi 32 m, dodnes částečně dochovaná ve vnějším zdivu přízemí. Celý objekt obklopoval obranný vodní příkop. Přes něj vedl dřevěný můstek, v posledním dílu zvedací, který dodnes ústí do gotického portálu původního vstupu dnes na zadní straně tvrze. Nad tímto vchodem se tyčila štíhlá věž, k níž na vnitřní straně hradby přiléhala obytná budova na půdorysu nynějšího koncertního sálu. Druhý objekt v místech dnešního otevřeného průchodu do nádvoří byl pravděpodobně vyšší. U jeho zdi stály dřevěné hospodářské objekty. V bezprostředním okolí tvrze vznikl na pozemcích osady Chodov hospodářský dvůr.
Ve 14. století náležel Chodov s dvorem a tvrzí k panstvím zderazského konventu křížovnického řádu Strážců Božího hrobu neboli tzv. jeruzalémských rytířů. Na počátku husitských válek majetek zabrala pražská obec. Po válkách se ocitl ve vlastnictví větve rodu Žďárských z Chrástu, píšících se pak Chodovští z Chrástu, a přibyl k němu i Šeberov. Po roce 1526 následovali další majitelé z řad nižší šlechty, zpravidla držící v okolí i další majetek. V prvních letech třicetileté války Chodov získali a přičlenili ke svým državám Michnové z Vacínova, brzy povýšení do panského stavu. Dvůr i tvrz válkami velmi utrpěly. Po roce 1665 Chodov často střídal panské majitele, až ho 1676 spolu se Šeberovem a Hrnčíři získal klášter benediktinů od sv. Mikuláše u Staroměstského náměstí. Benediktini nově zřídili dvůr a tvrz dali přestavět do podoby jednopatrového barokního zámečku, jehož okna prolomila zdivo hradby. Patrně tehdy vznikl současný průchod do nádvoří. Roku 1727 benediktini vše prodali baronům z Goltze v Kunraticích, rodu povýšenému později na hraběcí. 1801 získali kunratické panství včetně Chodova pražští měšťané a podnikatelé, povýšení do rytířského stavu, Korbové z Weidenheimu. Zámeček se dočkal klasicistní přestavby (zbořena byla vstupní věž a vzniklo arkádové nádvoří).
PŘÍTOMNOST
Ve 20. století velkostatek získala pražská obec a dvůr pronajímala. Zanikl v sedmdesátých letech při výstavbě páteřní komunikace od Spořilova k dálnici D1. Nicméně obytný objekt se dočkal v letech 1984 – 1988 rekonstrukce pro kulturní účely. Využity a částečně také obnoveny byly historické prvky.
V dnešní době slouží tvrz jako vyhledávané kulturní centrum, jehož provozovatelem je Kulturní Jižní Město, o.p.s. Vedle rozmanitého kulturního programu včetně venkovních sezónních akcí (Dušičkový průvod, Čarodějnice, Den dětí, Tóny Chodovské tvrze, Dny Prahy 11 ad.) je tvrz rovněž místem občanských obřadů MČ Praha 11.
Zdroj historických dat: BARTOŇ, Jiří. Chodovská tvrz: k historii Prahy 11. Praha: Kreace, 1996.
PARTNEŘI
